funny place ;)
-
drgi
- Vševed
- Príspevky: 2734
- Dátum registrácie: Štvrtok, 10. Februára 2005, 21:50
- Bydlisko: doma.
- Kontaktovať používateľa:
ombre napísal:Snad vás to moc nenadzvedne.
Jestli jo, tak to smázněte.
Autobus se zřítí do propasti, všichni zahynou a jejich duše kráčejí do nebe. Před bránou stojí Svatý Petr a ptá se, kdo jsou. „My jsme fotbalisti, reprezentanti své země a chceme do nebe,“ odpovídají duše. „Tak to ne,“ říká rázně Svatý Petr, „fotbalisty nechceme, ti pořád nadávají, rvou se, nemají disciplínu, jsou samá děvka, to ne, ti do ráje nepatří!“ Duše se smutně otočí a jdou pryč. Svatý Petr se jich ještě ptá, odkud jsou. Duše na to, že ze Slovenska. „Tak to je jiná, pojďte dál,“ usmívá se najednou Svatý Petr, „vás jsem viděl hrát, vy přece nejste žádní fotbalisti!“
'miatka' : Mazda MX-5 Sportive, 2001 (NBFL), 1.8, 128 000 km
2 drgi:
Náhodou, když se votuzí, hned to vypadá jako přemotorovaná rozběsněná bestie
.
http://www.tuning.sk/?nav=tuningcars&sc ... &tc_page=1&
Náhodou, když se votuzí, hned to vypadá jako přemotorovaná rozběsněná bestie
.http://www.tuning.sk/?nav=tuningcars&sc ... &tc_page=1&
carina II 1,6 16V
-
fajry
- administrátor
- Príspevky: 3427
- Dátum registrácie: Pondelok, 26. Júla 2004, 13:45
- Bydlisko: Bratislava/Nove Zamky
- Kontaktovať používateľa:
Dobrý deň,
Někdo klepe na dveře, pán otevře a tam stojí malá smrtička s malou
kosičkou a povídá:
"Pane přišla jsem si pro vašeho křečka."
Pán říká: "Neotravuj a vypadni."
Za půl hodiny zase někdo klepe na dveře, pán otevře a tam stojí velká smrt
s velkou kosou a malá smrtička s malou kosičkou.
Ta malá říká:
"Mami to je on.... "
Někdo klepe na dveře, pán otevře a tam stojí malá smrtička s malou
kosičkou a povídá:
"Pane přišla jsem si pro vašeho křečka."
Pán říká: "Neotravuj a vypadni."
Za půl hodiny zase někdo klepe na dveře, pán otevře a tam stojí velká smrt
s velkou kosou a malá smrtička s malou kosičkou.
Ta malá říká:
"Mami to je on.... "
Subaru Forester (IV/SJ) 2.0 CVT
Toyota RAV4 II 2.0 D-4D
ex: Subaru Forester (III/SH) 2.0D
ex: Avensis T22 sedan 2.0 D4D
ex: Toyota Corolla 1.6 E11
ex: Toyota Celica st165 turbo 4x4
ex: Toyota Celica st162 2.0
ex: Toyota Corolla 1.6GTi E9 liftback
Toyota RAV4 II 2.0 D-4D
ex: Subaru Forester (III/SH) 2.0D
ex: Avensis T22 sedan 2.0 D4D
ex: Toyota Corolla 1.6 E11
ex: Toyota Celica st165 turbo 4x4
ex: Toyota Celica st162 2.0
ex: Toyota Corolla 1.6GTi E9 liftback
Je ľahké byť abstinentom, ak máš auto, málo peňazí a prísnu
manželku...
S manželkou sme sa dva týždne nerozprávali, ale včera som to už
nevydržal a urobil som ústretový krok. Opýtal som sa jej, kde je
vývrtka...
Kto nepije nech neje.
Keď som sa manželky opýtal, či môžem ísť na pivo, súhlasila, ale
povedala, že do ôsmej musím byť doma. Nuž čo, tak do tej ôsmej to
doma už nejako vydržím... A potom: Hurááá...!
Jedna vec je naozaj istá: Fajčenie skracuje tvoju cigaretu...!
Žena si často nemôže nájsť manžela iba preto, že opití sa jej
nepáčia a triezvym sa zase nepáči ona...
Dobra zena bud pije alebo nalieva.
Ak nejde hora k Mohamedovi, tak tá tráva nebola dosť silná...
Ak si myslíte, že fajčenie nemení hlas ženy, skúste odklepnúť popol
na koberec...
Fajčiť síce budem, no piť neprestanem!
manželku...
S manželkou sme sa dva týždne nerozprávali, ale včera som to už
nevydržal a urobil som ústretový krok. Opýtal som sa jej, kde je
vývrtka...
Kto nepije nech neje.
Keď som sa manželky opýtal, či môžem ísť na pivo, súhlasila, ale
povedala, že do ôsmej musím byť doma. Nuž čo, tak do tej ôsmej to
doma už nejako vydržím... A potom: Hurááá...!
Jedna vec je naozaj istá: Fajčenie skracuje tvoju cigaretu...!
Žena si často nemôže nájsť manžela iba preto, že opití sa jej
nepáčia a triezvym sa zase nepáči ona...
Dobra zena bud pije alebo nalieva.
Ak nejde hora k Mohamedovi, tak tá tráva nebola dosť silná...
Ak si myslíte, že fajčenie nemení hlas ženy, skúste odklepnúť popol
na koberec...
Fajčiť síce budem, no piť neprestanem!
Radšej mŕtvy ako druhý...
SKUTOČNÉ POLICAJNÉ ZÁPISY
Po prevoze do nemocnice lekár konštatoval smrť pacienta, ale to sme tušili, už keď sme ho našli na troch miestach v lese.
Páchateľ odcudzil zo zásuvky vedúceho nezistené množstvo päťkorunových
mincí v celkovej hodnote 300 Sk.
Najskôr som si myslel, že len žartuje a že po mne strieľa slepými nábojmi. Keď ma odvážali do nemocnice, tak som si to už nemyslel.
Niekoľkokrát som ho vyzval, aby zastal, ale on padal z okna ďalej.
Po niekoľkých ďalších metroch zabočil sledovaný vpravo, čo sme nepredpokladali a pokračovali sme ďalej rovno.
V tom parku som bol len ja a páchateľ. No a ešte asi päťdesiat iných ľudí, ktorých som nepoznal.
Vystrelil som naňho zo služobnej zbrane až potom, čo som strieľal do vzduchu, ale to bolo tri dni pred tým, a to zadržaný asi nepočul.
Služobný pes sledoval stopu niekoľko metrov a potom zaspal.
Zadržaný sa pri zatýkaní bránil, ako keby vedel, že ho chceme zatknúť.
Nasadil som mu putá, a skôr ako som sa spamätal, ušiel mi i s policajným psom.
J.K. sa pri zatýkaní bránil tak intenzívne, že sme sa po chvíli už bránili my.
Hrubo ma urážal, tak som ho mierne upokojil obuškom
Narazil som do telefonického stĺpu, pretože som chcel zabiť muchu.
Ten kamión zacúval cez predné sklo do manželkinej tváre.
Keď som prišiel domov, vošiel som omylom do iného dvora a nabúral do
stromu, pretože ho doma na tomto mieste nemám.
Pred jazdou som niečo vypil. To ale nebolo nič proti smädu, ktorý som mal. Nehodu teda zavinila manželka, ktorá presolila obed.
Ten dedo, ktorého som zrazil, by sa na druhú stranu cesty aj tak nedostal.
Myslel som si, že mám stiahnuté okienko. Zistil som ale, že je zavreté,
keď som vystrčil ruku von.
S odcudzeným autom som šiel dosť rýchlo, nemôžem ale povedať koľko, pretože sa mi všetko pre opilosť rozmazávalo. V aute som ale už nepil.
Chodec do mňa narazil a potom mi skočil pod auto.
Ten chodec váhal, ktorým smerom sa má vydať, a tak som ho prešiel
Keď sa mi stala nehoda, viedol som vozidlo už štyridsať rokov a zaspal som za volantom
Kde sa vzalo, tu sa vzalo, prišlo neviditeľné auto, narazilo do môjho vozu a zase zmizlo.
Povedal som polícii, že nie som zranený, ale keď som si zložil klobúk, zistil som, že mám fraktúru lebky.
V tvári toho starého pána, ktorý sa odrazil od kapoty môjho auta, som si
všimol nečakane smutný výraz.
Nepriamou príčinou tejto nehody bol chlapík v malom aute s veľkou hubou.
Pred jazdou som požil alkohol v množstve šiestich veľkých alkoholov,
ale podotýkam, že zákrutu som prehliadol len preto, že fúkal dosť silný
vietor.
Telefonický stĺp sa rýchlo približoval. Snažil som sa mu uhnúť z cesty,
ale naraz mi narazil do predku auta.
Po prevoze do nemocnice lekár konštatoval smrť pacienta, ale to sme tušili, už keď sme ho našli na troch miestach v lese.
Páchateľ odcudzil zo zásuvky vedúceho nezistené množstvo päťkorunových
mincí v celkovej hodnote 300 Sk.
Najskôr som si myslel, že len žartuje a že po mne strieľa slepými nábojmi. Keď ma odvážali do nemocnice, tak som si to už nemyslel.
Niekoľkokrát som ho vyzval, aby zastal, ale on padal z okna ďalej.
Po niekoľkých ďalších metroch zabočil sledovaný vpravo, čo sme nepredpokladali a pokračovali sme ďalej rovno.
V tom parku som bol len ja a páchateľ. No a ešte asi päťdesiat iných ľudí, ktorých som nepoznal.
Vystrelil som naňho zo služobnej zbrane až potom, čo som strieľal do vzduchu, ale to bolo tri dni pred tým, a to zadržaný asi nepočul.
Služobný pes sledoval stopu niekoľko metrov a potom zaspal.
Zadržaný sa pri zatýkaní bránil, ako keby vedel, že ho chceme zatknúť.
Nasadil som mu putá, a skôr ako som sa spamätal, ušiel mi i s policajným psom.
J.K. sa pri zatýkaní bránil tak intenzívne, že sme sa po chvíli už bránili my.
Hrubo ma urážal, tak som ho mierne upokojil obuškom
Narazil som do telefonického stĺpu, pretože som chcel zabiť muchu.
Ten kamión zacúval cez predné sklo do manželkinej tváre.
Keď som prišiel domov, vošiel som omylom do iného dvora a nabúral do
stromu, pretože ho doma na tomto mieste nemám.
Pred jazdou som niečo vypil. To ale nebolo nič proti smädu, ktorý som mal. Nehodu teda zavinila manželka, ktorá presolila obed.
Ten dedo, ktorého som zrazil, by sa na druhú stranu cesty aj tak nedostal.
Myslel som si, že mám stiahnuté okienko. Zistil som ale, že je zavreté,
keď som vystrčil ruku von.
S odcudzeným autom som šiel dosť rýchlo, nemôžem ale povedať koľko, pretože sa mi všetko pre opilosť rozmazávalo. V aute som ale už nepil.
Chodec do mňa narazil a potom mi skočil pod auto.
Ten chodec váhal, ktorým smerom sa má vydať, a tak som ho prešiel
Keď sa mi stala nehoda, viedol som vozidlo už štyridsať rokov a zaspal som za volantom
Kde sa vzalo, tu sa vzalo, prišlo neviditeľné auto, narazilo do môjho vozu a zase zmizlo.
Povedal som polícii, že nie som zranený, ale keď som si zložil klobúk, zistil som, že mám fraktúru lebky.
V tvári toho starého pána, ktorý sa odrazil od kapoty môjho auta, som si
všimol nečakane smutný výraz.
Nepriamou príčinou tejto nehody bol chlapík v malom aute s veľkou hubou.
Pred jazdou som požil alkohol v množstve šiestich veľkých alkoholov,
ale podotýkam, že zákrutu som prehliadol len preto, že fúkal dosť silný
vietor.
Telefonický stĺp sa rýchlo približoval. Snažil som sa mu uhnúť z cesty,
ale naraz mi narazil do predku auta.
Radšej mŕtvy ako druhý...
Nieco o tuningu
Jak přetaktovat vysavač
Jelikož člověk je tvor neustále s něčím nespokojený a po vyšším výkonu
čehokoliv toužící, je vždy jen otázkou času, kdy se najde fanoušek,
který se čemukoliv podívá pod kapotu a laděním získá vyšší výkon.
Této činnosti se říká přetaktování, nebo také ovrklokin. (všimněte si
mé skvělé anglické výslovnosti). Komunita ovrklokerů vznikla původně
okolo fanoušků počítačů, kteří se snažili dostat ze svých miláčků co
nejvíce a tak různými nastaveními nutí pracovat procesor či paměti
rychleji, než připouští výrobce. Být počítačový ovrkloker není nic
složitého, stačí jen trefit náhodně správné hodnoty v nastavení
základní desky vyšší než váš kamarád z druhého vchodu, ale stále ještě
pod hranici, při které týrané součástky shoří. Kdo přestřelí, není
ovrkloker, ale lama -a musí napsat ježíškovi o nový počítač.
Problémem je, když je někdo třeba tak chudý jako já, (dělat redaktora
Aktovky-X není úplně nejlépe placená práce) nemá peníze na počítač,
ale přes to by rád něco ovrkloknul.
Jako vždy, když je člověk génius, nevadí, že je socka - nebudeme
přetaktovávat počítač, který nemáme, ale přetaktujeme něco, co doma
máme. Třeba vysavač. Ten má doma každý.
Stát se slavným přetaktovávačem vysavačů ale není úplně jednoduchý, za
prvý je tam nastavená laťka dost vysoko (viděl jsem na to přetaktování
dokonce reklamu v televizi, ženská měla tak přeboostrovanej lux, že
přes podlahu dokázala vytáhnout chlapa z nižšího patra z gauče až ke
stropu a tam s ním smýkat - fakt, taky nekecám…). Možná si řeknete,
že reklama přehání, já souhlasím… ale znám i jeden případ od nás z
ulice: tím geniálním ovrklokerem vysavače je totiž můj kámoš Lojza
Macháček, tomu ovrklokin pomohl vyřešit krizi v maželství.
Lojzova manželka Magda, po několikaletém vztahu náhle začala
odmlouvat, flákat domácí práce, uklízela málokdy a jedinou její náplní
bylo telefonování si s kamarádkami. A krátce nato, si stejně jako
spousta jiných manželek, které se doma nudí a neví co roupama dělat,
(poněvadž jim chybí tvrdá ruka a silný řetěz), pořídila bišonka. To je
takovej ten malej pejsek, kterej vypadá (a chová se) jako dlouhosrstá,
mentálně retardovaná myš po předávkování efedrinem. Jenže bišonek, na
rozdíl od hlodavců, kteří se snaží být co nejméně hluční a nápadní,
neustále skákal po bytě a na všechno ňafal. Což Lojzu, kdykoliv přišel
zmožen po dlouhé pracovní směně z továrny domů, řádně vytáčelo.
Párkrát se snažil nepozorovaně bišonka odkopnout někam mezi květináče
s úmyslem mu ukázat, kdo tady velí, bohužel ne dost rychle, takže vždy
skončil s prokousanými ponožkami, ponížením z neúspěchu v boji s něčím
tak malým a navíc se tryskomyší ňafání od té chvíle kdykoliv se ocitl
doma… zmnohonásobilo.
Dalším nápadem byla logicky mikrovlnka. Jenže…, Lojzova averze k
bišonkovi byla v rodině i mimo více než jen tušená, takže pozadí
zamýšlené nešťastné náhody by bylo patrně ihned jasné. Navíc, Magda
byla schopná si na žal okamžitě pořídit bišonky nejméně dva, což
rozhodně nebylo jeho cílem.
Patrně nejvíc ho vytáčelo, když jeho paní s oblibou předváděla
kamarádkám, co dělá bišonek ve chvíli, když se pustí vysavač. Vytočené
zvíře poskakovalo vztekle jak v berserkovém záchvatu před ústím hučící
hadice a ze všech sil na ní štěkalo.
A tehdy se mu v hlavě zrodil nápad s přetaktováním. Co, to nebylo jen
přetaktování, to byl přímo tunning. A Lojza na to šel vědecky. Nejprve
si v OpenOffice.org sešitu navrhl převodní tabulku, kam dosadil
hodnoty: váha psa, sací výkon a průměrná vzdálenost od ústí hadice -
manželka, která měla vysávání v ruce, intuitivně věděla, jak daleko
musí vysavač od neupevněných předmětů být, aniž by je proud vzduchu
stáhnul… a cílem bylo tuto hranici s velkou rezervou překonat.
Výpočtem mu vyšlo, že musí odmotat polovinu závitů z transformátoru a
přepnout nastavení vstupního napětí z 220V na 120V, čímž dosáhne
efektu krátkodobé, leč kýžené turbovývěvy.
Pak si Lojza vzpomněl na článek v Blesku, kde psali, jak nějaký kocour
přežil celý prací program v automatické pračce, včetně žídmání. Dostal
strach. Pár vteřin, než přetavená pojistka motor vypne patrně nebude
stačit.
Ale… naštestí měli ten den k večeři bramborový salát. Tedy, štěstí
nespočívalo v salátu, ale v tom, že Lojza -anžto si chtěl večer
vrznout - a jak poradily Magdě kamarádky: měl by si to zasloužit -
musel při vaření pomáhat a za úkol dostal velmi ponižující práci,
totiž protlačovat vařené brambory skrz kovové kolečko s drátěným
výpletem. Lojza je bystrý hoch a jak tak frustrován pozoroval, co se s
bramborami děje… tak ho napadlo…, prostě… druhý den nebylo
kolečko na krájení v šuplíku jako vždycky… ale nějakou záhadou se
dostalo dovnitř hadice vysavače, kde se (velmi pevně) zaseklo napříč
mezi spojovacími díly. Takže cokoliv, co se mělo dostat do útrob,
muselo přes kolečko taženo proudem vzduchu proletět.
Zbytek už jsem pak zažil na vlastní oči, protože jsme ten den byli
pozvaní na oslavu bišonkových prvních narozenin. V půlce večera přišla
na program scénka z vysavačem. "Heleďte, co dělá!" řekla Magda a
vytáhla ze skříně lux. Lojza se omluvil a odešel do kuchyně
připravovat utopence. Zvíře, jakmile spatřilo přístroj, sedlo si na
zadek a začalo zuřivě štěkat. Magda namířila hadici na psíka a stiskla
tlačítko do polohy ON. Ozval se zvuk motoru stíhačky. Pak zvuk
meluzíny. Pak lupnutí, jako když chytnete krikeťák do rukavice. A pak
něco…, asi jako když srknete ze lžíce horkou polívku, ale velmi…
velmi rychle. Pak vypadl proud.
Na místě, kde ještě před několika pikosekundami stál pes, zela díra po
pěti chybějících parketách a bišonkův stín, protože zmizel tak rychle,
že na to světlo ani nestihlo zareagovat.
Magda okamžitě dostala hysterický záchvat. Za táhlého vytí se vrhla
dobývat z útrob vysavače nebohé zvíře. Jenže… lapač prachu byl jen
plný mokrých, hnědočervených pilin, po psovi ani památky.
"To jsou ty tvoje debilní nápady." konstatoval suše zrovna příchozí Lojza.
A od chvíle, kdy se Magda vrátila zpět z psychiatrické léčebny, zase
poslušně myje nádobí, vyšívá a nepřeje si žádné domácí zvíře.
Inu, jak je vidět, i ovrklokin v rukou odborníka může mít velmi praktické využití.
Jak přetaktovat vysavač
Jelikož člověk je tvor neustále s něčím nespokojený a po vyšším výkonu
čehokoliv toužící, je vždy jen otázkou času, kdy se najde fanoušek,
který se čemukoliv podívá pod kapotu a laděním získá vyšší výkon.
Této činnosti se říká přetaktování, nebo také ovrklokin. (všimněte si
mé skvělé anglické výslovnosti). Komunita ovrklokerů vznikla původně
okolo fanoušků počítačů, kteří se snažili dostat ze svých miláčků co
nejvíce a tak různými nastaveními nutí pracovat procesor či paměti
rychleji, než připouští výrobce. Být počítačový ovrkloker není nic
složitého, stačí jen trefit náhodně správné hodnoty v nastavení
základní desky vyšší než váš kamarád z druhého vchodu, ale stále ještě
pod hranici, při které týrané součástky shoří. Kdo přestřelí, není
ovrkloker, ale lama -a musí napsat ježíškovi o nový počítač.
Problémem je, když je někdo třeba tak chudý jako já, (dělat redaktora
Aktovky-X není úplně nejlépe placená práce) nemá peníze na počítač,
ale přes to by rád něco ovrkloknul.
Jako vždy, když je člověk génius, nevadí, že je socka - nebudeme
přetaktovávat počítač, který nemáme, ale přetaktujeme něco, co doma
máme. Třeba vysavač. Ten má doma každý.
Stát se slavným přetaktovávačem vysavačů ale není úplně jednoduchý, za
prvý je tam nastavená laťka dost vysoko (viděl jsem na to přetaktování
dokonce reklamu v televizi, ženská měla tak přeboostrovanej lux, že
přes podlahu dokázala vytáhnout chlapa z nižšího patra z gauče až ke
stropu a tam s ním smýkat - fakt, taky nekecám…). Možná si řeknete,
že reklama přehání, já souhlasím… ale znám i jeden případ od nás z
ulice: tím geniálním ovrklokerem vysavače je totiž můj kámoš Lojza
Macháček, tomu ovrklokin pomohl vyřešit krizi v maželství.
Lojzova manželka Magda, po několikaletém vztahu náhle začala
odmlouvat, flákat domácí práce, uklízela málokdy a jedinou její náplní
bylo telefonování si s kamarádkami. A krátce nato, si stejně jako
spousta jiných manželek, které se doma nudí a neví co roupama dělat,
(poněvadž jim chybí tvrdá ruka a silný řetěz), pořídila bišonka. To je
takovej ten malej pejsek, kterej vypadá (a chová se) jako dlouhosrstá,
mentálně retardovaná myš po předávkování efedrinem. Jenže bišonek, na
rozdíl od hlodavců, kteří se snaží být co nejméně hluční a nápadní,
neustále skákal po bytě a na všechno ňafal. Což Lojzu, kdykoliv přišel
zmožen po dlouhé pracovní směně z továrny domů, řádně vytáčelo.
Párkrát se snažil nepozorovaně bišonka odkopnout někam mezi květináče
s úmyslem mu ukázat, kdo tady velí, bohužel ne dost rychle, takže vždy
skončil s prokousanými ponožkami, ponížením z neúspěchu v boji s něčím
tak malým a navíc se tryskomyší ňafání od té chvíle kdykoliv se ocitl
doma… zmnohonásobilo.
Dalším nápadem byla logicky mikrovlnka. Jenže…, Lojzova averze k
bišonkovi byla v rodině i mimo více než jen tušená, takže pozadí
zamýšlené nešťastné náhody by bylo patrně ihned jasné. Navíc, Magda
byla schopná si na žal okamžitě pořídit bišonky nejméně dva, což
rozhodně nebylo jeho cílem.
Patrně nejvíc ho vytáčelo, když jeho paní s oblibou předváděla
kamarádkám, co dělá bišonek ve chvíli, když se pustí vysavač. Vytočené
zvíře poskakovalo vztekle jak v berserkovém záchvatu před ústím hučící
hadice a ze všech sil na ní štěkalo.
A tehdy se mu v hlavě zrodil nápad s přetaktováním. Co, to nebylo jen
přetaktování, to byl přímo tunning. A Lojza na to šel vědecky. Nejprve
si v OpenOffice.org sešitu navrhl převodní tabulku, kam dosadil
hodnoty: váha psa, sací výkon a průměrná vzdálenost od ústí hadice -
manželka, která měla vysávání v ruce, intuitivně věděla, jak daleko
musí vysavač od neupevněných předmětů být, aniž by je proud vzduchu
stáhnul… a cílem bylo tuto hranici s velkou rezervou překonat.
Výpočtem mu vyšlo, že musí odmotat polovinu závitů z transformátoru a
přepnout nastavení vstupního napětí z 220V na 120V, čímž dosáhne
efektu krátkodobé, leč kýžené turbovývěvy.
Pak si Lojza vzpomněl na článek v Blesku, kde psali, jak nějaký kocour
přežil celý prací program v automatické pračce, včetně žídmání. Dostal
strach. Pár vteřin, než přetavená pojistka motor vypne patrně nebude
stačit.
Ale… naštestí měli ten den k večeři bramborový salát. Tedy, štěstí
nespočívalo v salátu, ale v tom, že Lojza -anžto si chtěl večer
vrznout - a jak poradily Magdě kamarádky: měl by si to zasloužit -
musel při vaření pomáhat a za úkol dostal velmi ponižující práci,
totiž protlačovat vařené brambory skrz kovové kolečko s drátěným
výpletem. Lojza je bystrý hoch a jak tak frustrován pozoroval, co se s
bramborami děje… tak ho napadlo…, prostě… druhý den nebylo
kolečko na krájení v šuplíku jako vždycky… ale nějakou záhadou se
dostalo dovnitř hadice vysavače, kde se (velmi pevně) zaseklo napříč
mezi spojovacími díly. Takže cokoliv, co se mělo dostat do útrob,
muselo přes kolečko taženo proudem vzduchu proletět.
Zbytek už jsem pak zažil na vlastní oči, protože jsme ten den byli
pozvaní na oslavu bišonkových prvních narozenin. V půlce večera přišla
na program scénka z vysavačem. "Heleďte, co dělá!" řekla Magda a
vytáhla ze skříně lux. Lojza se omluvil a odešel do kuchyně
připravovat utopence. Zvíře, jakmile spatřilo přístroj, sedlo si na
zadek a začalo zuřivě štěkat. Magda namířila hadici na psíka a stiskla
tlačítko do polohy ON. Ozval se zvuk motoru stíhačky. Pak zvuk
meluzíny. Pak lupnutí, jako když chytnete krikeťák do rukavice. A pak
něco…, asi jako když srknete ze lžíce horkou polívku, ale velmi…
velmi rychle. Pak vypadl proud.
Na místě, kde ještě před několika pikosekundami stál pes, zela díra po
pěti chybějících parketách a bišonkův stín, protože zmizel tak rychle,
že na to světlo ani nestihlo zareagovat.
Magda okamžitě dostala hysterický záchvat. Za táhlého vytí se vrhla
dobývat z útrob vysavače nebohé zvíře. Jenže… lapač prachu byl jen
plný mokrých, hnědočervených pilin, po psovi ani památky.
"To jsou ty tvoje debilní nápady." konstatoval suše zrovna příchozí Lojza.
A od chvíle, kdy se Magda vrátila zpět z psychiatrické léčebny, zase
poslušně myje nádobí, vyšívá a nepřeje si žádné domácí zvíře.
Inu, jak je vidět, i ovrklokin v rukou odborníka může mít velmi praktické využití.
Lexus IS 200 1G-FE
Toyota Corolla E12 1,4 vvti
Yamaha XTZ 660 TENERE
EX - Toyota Starlet EP82 JednacelatriXLi
Toyota Corolla E12 1,4 vvti
Yamaha XTZ 660 TENERE
EX - Toyota Starlet EP82 JednacelatriXLi
- Haló? Tam je ZOO? Váš telefón mi dali zo záchrannej služby. Do bytu
sa mi dostala vretenica.
- Ako sa dostala? Do bytu? Cez ventiláciu? Kde bývate? ... ... Na čo sa
podobá? (100 otázok)
- Cez ventiláciu ... ... (100 odpovedí) ... Podobá sa na užovku, no ja
nie som špecialista...
- Opíšte ju.
- No je čierna, stredne dlhá... taká obyčajná.
- To je užovka. Ak sa nebojíte, tak ju skúste chytiť.
- Čím? Holými rukami?
- Jednoducho ju chyťte! Holými rukami, alebo...
- Čo alebo?
- Vy ste členom Zväzu ochrancov prírody?
- Nie.
- Tak ju jebnite lopatou!
sa mi dostala vretenica.
- Ako sa dostala? Do bytu? Cez ventiláciu? Kde bývate? ... ... Na čo sa
podobá? (100 otázok)
- Cez ventiláciu ... ... (100 odpovedí) ... Podobá sa na užovku, no ja
nie som špecialista...
- Opíšte ju.
- No je čierna, stredne dlhá... taká obyčajná.
- To je užovka. Ak sa nebojíte, tak ju skúste chytiť.
- Čím? Holými rukami?
- Jednoducho ju chyťte! Holými rukami, alebo...
- Čo alebo?
- Vy ste členom Zväzu ochrancov prírody?
- Nie.
- Tak ju jebnite lopatou!
Radšej mŕtvy ako druhý...
-
tomastrnava
- začiatočník
- Príspevky: 376
- Dátum registrácie: Pondelok, 7. Novembra 2005, 11:19
- Bydlisko: trnava
- Kontaktovať používateľa:
Kto je prítomný
Užívatelia prezerajúci toto fórum: Žiadny pripojení užívatelia a 3 neregistrovaní